Omrzliny

PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 05.02.2008 11:38:31 - verze pro tisk

Omrzliny vznikají v důsledku působení chladu na organismus člověka již při teplotě kolem nula stupňů Celsia. Ohroženou skupinou nejsou pouze vysokohorští turisté, ale stále více přibývá postižených lidí bez domova, osob ze sociálně slabých vrstev společnosti. Mezi další rizikové skupiny patří děti, lidé s cukrovkou a také kuřáci.

Na vzniku omrzliny se podílí kromě chladu také vítr a vlhko. V poškozené, podchlazené tkáni vznikají vodní krystalky, které způsobí prasknutí buněk. Současně nastává zúžení cév, jehož důsledkem je nedostatečný přísun kyslíku a živin tkáním.

V pozdějším období se ještě přidává srážení krve v těchto oblastech.

Nejčastěji jsou zasaženy periferní části těla – ušní boltce, nechráněné tváře, nos, prsty dolních i horních končetin.

Omrzliny vypadají z počátku stejně, v základní první pomoci těžko odhadneme jejich další vývoj. Typická je bledá kůže s jemným fialovým zbarvením, s horší hybnosti prstů a potížemi při chůzi. Teprve po zahřátí, v průběhu hodin a dnů, dochází k rozvoji poškození, jehož závažnost vyplývá ze stupně omrznutí.

Podle hloubky postižení rozlišujeme čtyři stupně postižení:

1. stupeň

Nejméně závažný typ omrzliny, je charakterizován nejprve zblednutím tkáně, po zahřátí dojde ke zčervenání a prokrvení. Postižený pociťuje silnou, pálivou bolest.

2. stupeň

Omrzlá místa jsou bledá až voskově bílá, tvoří se puchýře s čirým nebo krvavým obsahem; vznikají otoky a je porušena citlivost zasažených míst.

3. stupeň

Dochází k odumření postižené tkáně, která je necitlivá, nepohyblivá. Omrzliny jsou modročerně zbarvené, po několika dnech zčernají. Jsou zničeny všechny vrstvy kůže a podkoží; tento stupeň vyžaduje chirurgický zásah.

4. stupeň

Kůže je zbarvena do černohněda, suchá, ostře ohraničená, poškozeny jsou hluboké struktury jako šlachy, vazy, cévy, nervy. Tento stupeň bývá označován jako mumifikace; omrzlé části končívají amputací.

První pomoc

- přesunutí postižené osoby do teplé, suché místnosti, svlečení vlhkého oděvu a převlečení do suchého oblečení

- omrzliny na periférii končetin můžeme zahřívat tak, že je vložíme do podpaží nebo do třísel. Je možné také ponoření postižených částí do vlažné vodní lázně, ovšem jen omrzliny stupně 1 a 2. Nikdy neaplikujeme teplou či horkou vodu, nepřikládáme omrzlé končetiny na horké radiátory, protože poškozená tkáň má horší citlivost a mohli bychom způsobit popáleniny těchto částí

- místa s výskytem omrzlin stupně 3 a 4 ošetříme přiložením sterilního krytí a zajistíme transport do zdravotnického zařízení

- omrzlé části těla nikdy netřeme sněhem, jeho krystalky by mohly vážně poškodit ještě zachovalý kožní kryt

- na omrzlinu neaplikujeme žádné krémy, masti, ani zásypy

- puchýře nepropichujeme

- nepodchlazenému jedinci můžeme podat malé množství alkoholu, který rozšiřuje cévy a tudíž zlepšuje prokrvení, ale jen v případě, že se nacházíme v teplé vyhřáté místnosti

- transportovat pacienta vlastními prostředky můžeme pouze v případě, že je omrzlina menšího rozsahu; v kombinaci s celkovým podchlazením organismu volíme vždy přivolání záchranné služby

Léčba omrzlin je dlouhodobá záležitost, často s trvalými následky. Proto je důležitá prevence vzniku omrzlin.

Na delší zimní túry doporučujeme nosit náhradní rukavice, ponožky. Samozřejmostí by měla být pokrývka hlavy s překrytím ušních boltců. Obuv nesmí být přiliš těsná a vlhká.

Další rizikovou situací může být noční návrat z restauračního zařízení pod vlivem alkoholu, kdy jedinec usíná v příkopě, na silnici, na chodníku a působí na něj chlad okolí. V tomto okamžiku je „společensky unavený“ člověk jen kousek od vzniku závažných omrzlin nebo celkového podchlazení organismu.

Příběh z praxe:

Muž ve věku asi padesáti let přišel po rozvodu o byt, později také o práci. Začal žít jako bezdomovec a přespával kde se dalo. Během jedné z tuhých zim si skupinka našla výborné útočiště – výměníkovou stanici teplovodu. Zde se zdržovali v době největších mrazů, které klesaly až k minus dvaceti stupňům. Jednoho večera, ovlivněn alkoholem, zůstal náš pacient ležet nohama ven u pootevřených dveří. Druhý den měl již obtíže s chůzí, později se nemohl ani postavii. Několik dalších dní se o něj pokoušeli starat jeho kamarádi, kteří nakonec také přivolali záchrannou službu.

Záchranáři, kteří muže ošetřovali, mu vyzuli boty. Zjistili, že utrpěl závažné omrzliny obou nohou, kůže byla černá a končetiny pod kotníkem necitlivé. Po převozu do nemocnice bylo nutno přikročit k amputaci prstů na jedné a nohy v úrovni kotníku na druhé končetině. Muž byl vzhledem ke své invaliditě po propuštění z nemocnice později umístěn do sociálního zařízení.

U těžkých omrzlin je na místě neprodlený transport do nemocnice. V našem případě však k němu došlo až po několika desítkách hodin od vzniku postižení.

Autoři:

Lukáš Konečný

PhDr. Lukáš Humpl