19.1.2015 Řetězec přežití zafungoval na výbornou, záchrana se zdařila

PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 19.01.2015 13:15:39 - verze pro tisk

O řetězci přežití se hovoří v urgentní medicíně v souvislosti s jednotlivými na sebe navazujícími kroky, které zvyšují šanci přežít u pacienta ohroženého na životě. Když řetězec zafunguje, vede to často k záchraně postiženého. Během druhé lednové neděle zasahovali záchranáři ZZS MSK u jedné z takových událostí.

V obci Štítina na Opavsku došlo k náhlému kolapsu muže v seniorském věku. Blízcí pacienta neváhali s voláním na tísňovou linku a protože postižený nedýchal, příbuzní a následně soused zahájili srdeční masáž. Operátorka ZZS je zároveň po telefonu instruovala, jak správně poskytnout první pomoc. Rodina se rovněž ihned obrátila se žádostí o pomoc na dalšího souseda, kterým byl záchranář ZZS. Náš kolega přispěchal k pacientovi během několika minut od vzniku události, a to i s automatickým externím defibrilátorem (AED), který měl doma k dispozici . Tento přístroj mohou obsluhovat vyškolení laici a s jeho pomocí zajistit nemocnému v indikovaných případech včasný defibrilační výboj. Přistroj po napojení skutečně doporučil podání výboje, jenž byl hned napoprvé úspěšný a srdce postiženého začalo opět pracovat. Během krátké chvíle začal muž znovu sám dýchat.

První posádka ZZS dorazila na místo události po deseti minutách a zasahující lékař zjistil při vyšetření známky akutního srdečního infarktu. Po chvíli se pacient probral k vědomí a se záchranáři během dalšího ošetřování spolupracoval. Posádky provedly úkony přednemocniční neodkladné péče a transportovaly jej na specializované pracoviště Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě. Pacient je aktuálně hospitalizován na jednotce intenzivní péče a vyhlídky na jeho návrat do života jsou velmi dobré.

Zkušenost ukazuje, že v případech náhlé zástavy oběhu je poskytnutí první pomoci postiženému velmi důležitým krokem, který může bez nadsázky zachránit život pacienta.

Automatické externí defibrilátory bývají umístěny na frekventovaných veřejných místech se značnou koncentrací lidí. Jsou to například některá velká obchodní centra, úřady, nádražní či letištní haly, sportovní stadiony. Tímto typem přístrojů disponují v některých oblastech také nezdravotnické složky záchranného systému, a podobně.

Použití přístroje je velmi snadné - uživatel defibrilátor pouze vybalí, zapne a nalepí elektrody na tělo pacienta. Dále se řídí hlasovými pokyny přístroje. K postupu vedou laického zachránce také jednoduché piktogramy.