Tísňová
linka:
155  Infocentrum: (+420) 553 777 777
 infocentrum@zzsmsk.cz
ZDRAVOTNICKÁ
ZÁCHRANNÁ SLUŽBA

Hyperventilační syndrom


PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 20. 11. 2008 14:37:03 - verze pro tisk

Foto: Internet

 

 

Výzvu k pacientům postiženým tímto stavem přijímá dispečink záchranné služby poměrně často. Bývá důsledkem stresu, vyčerpání, emočního vypětí a může se přihodit v podstatě komukoli, kdykoli a kdekoli. Obecně se sice uvádí, že je doménou především pacientek ženského pohlaví (cca 2-7krát častěji než u mužů), ale v novějších statistických datech mají významné zastoupení i muži.

Příznaky tohoto stavu (nikoliv onemocnění!) jsou pro postiženého sice nepříjemné, silně obtěžující a na okolí dramaticky působící, nicméně nejsou až tak závažné a první pomoc je zde velmi jednoduchá.

 

 

Hyperventilační tetanie mívá následující průběh:

• Spouštěčem bývá nejčastěji stresová situace (obávaná situace, myšlenky, rozrušení)

• Tyto psychické faktory vyvolávají tzv. úzkostnou poplachovou reakci

• Ta má za důsledek zrychlené dýchání jedince

• Zrychlené dýchání naruší rovnováhu vnitřního prostředí, kdy se v těle/krvi hromadí kyslík a ubývá naopak oxid uhličitý; tato nerovnováha vede k tělesným příznaků

• Jedinec si uvědomí vznik tělesných příznaků, neumí je však správně interpretovat a odůvodnit – většinou je vnímá jako něco katastrofického a smrtelně nebezpečného

• Je znovu vyvolána úzkostná poplachová reakce, eventuelně se ještě prohloubí

• Znovu se zrychlí dýchání a celý cyklus se opakuje.

 

Foto: Internet

 

Příznaky:

• Bušení srdce, zrychlená činnost srdce, pálení u srdce

• Závrať, točení hlavy, zhoršená koncentrace, rozostřené vidění, mravenčení nebo necitlivost v ústech, rukou a nohou; bolest ve svalech, třes a křeče

• Nedostatek dechu, pálení na hrudi, pocit dušení (,,knedlík v krku“), potíže s polykáním, bolest v oblasti žaludku, nevolnost; napětí, únava, úzkost, pocení

• Typické je zvláštní křečovité držení horních končetin; dlaň je zkroucena společně s prsty do jakési mističky (natažené prsty směřují do ,,špetky při solení“) - tzv. porodníkova ruka.

Jako riziková skupina jsou uváděni mladí lidé v pubertálním a postpubertálním věku, kteří snadněji podléhají stresovým podmínkám, jako např. zvýšené studijní či pracovní nároky, změna prostředí a kolektivu. Častěji se jedná o osoby ženského pohlaví. Jednou z příčin (mnohdy v kombinaci s výše uvedenými) bývá onemocnění astmatem.

 

Příběh z praxe:

Na operační středisko záchranné služby se dovolal vyděšený mladý muž. Dispečerce sdělil, že manželka dostala asi infarkt – nemůže dýchat, najednou se začala potit a cítí bolest na prsou. Na dotazy sděluje, že obtíže vznikly náhle a nic neobvyklého jim nepředcházelo.

Na udanou adresu tedy byla vyslána posádka s lékařem. Záchranáři nalezli mladou ženu s typicky zrychleným dýcháním a zkroucenýma rukama, která zprvu takřka nereagovala na slovní výzvy. Lékař tedy chvíli nechal postiženou dýchat do igelitového sáčku a frekvence dechu se postupně upravila k normálu. Ukázalo se, že nynějšímu stavu předcházela prudká hádka ženy s jejím partnerem a hyperventilační tetanie se již v minulosti u pacientky vyskytla. Přesto všechno byla žena lékařem záchranné služby pečlivě vyšetřena. Poté byla i se svým partnerem poučena, jak podobný stav v budoucnu zvládnout. Další vyšetření v nemocnici nebyla nutná a žena mohla být ponechána doma.

 

Foto: ÚSZS MSK

 

Poskytnutí první pomoci:

Spočívá ve znovuobnovení rovnováhy mezi hladinou kyslíku a oxidu uhličitého. Toho dosáhneme pomocí

• Empatického slovního uklidnění

• Uložením pacienta nejlépe do polosedu

• Opakovanými klidnými(!) výzvami ke zklidnění/zpomalení dýchání

• Užitím pomocných technik, např.: vyřízneme do většího plastikového pohárku otvor o průměru cca 1-2 cm, přiložíme ho postižené osobě na ústa a vyzveme k dýchání přes pohárek nebo stejným způsobem použijeme igelitový sáček s ustřiženým jedním rohem

 

Pamatuj!

Pacient, který právě prožívá ataku hypoventilační tetanie pravděpodobně nebude příliš ochotně spolupracovat při těchto technikách první pomoci. Pomoc poskytující osoba si musí uvědomit, že tento člověk prožívá enormní stres, znásobený velmi nepříjemnými tělesnými obtížemi. Proto je na místě maximálně možný citlivý přístup a před jakýmkoliv zásahem postiženého informovat, co hodláme v následující chvíli dělat, a že je to s úmyslem mu pomoci, nikoliv přitížit.

Foto: nternet

 

Při správně poskytované první pomoci nastane úprava stavu přibližně do cca 5-10 minut. Je ovšem postupná. Pacient je znovu schopen sevřít dlaň, zklidňuje se napjatý výraz obličeje, ustupují křeče končetin, pacient pocítí uvolnění, atd.

Hyperventilační syndrom je lékařské vědě znám již asi sto let, přesto stále ještě nebyl přesně definován. Má mnoho společných znaků s onemocněními srdečními, cévními či nervovými a zde tkví jeho snad jediná nebezpečnost pro pacienta. Pouze v 10% případů se však za známkami hyperventilace skrývá nějaké další onemocnění.

 

 

 

 

Autoři:

Stanislav Lukš, DiS.

PhDr. Lukáš Humpl

Aktuálně
Aktuality
Fotogalerie
Technika
LZS Ostrava
Cvičení a soutěže
Ze života záchranářů
Nehody na cestách
Železniční nehody
Na horách
Jiné
Kontakt
ředitelství
Bruntál
Frýdek - Místek
Karviná
Nový Jičín
Opava
Informace
Kdo jsme
Povinné informace
Jak volat 155
Jak pomoci
Sanitka odjela
Automatické defibrilátory
Ceník plac. služeb
Veřejné zakázky
Vzdělávání
Odborné akce
Psychosociální intervenční služba
Projekty financované z fondů EU
Volné pracovní pozice
Poskytnuté informace dle zákona 106/1999 Sb.
Napište nám
Stížnosti a pochvaly
Zajímá Vás
Připomínky k WWW
O nás
Organizační struktura
Stanoviště
Krajské operační středisko
Infocentrum
Pozemní posádky
Letecká ZS
Pohotovost - LSPP
Statistiky
Odkazy
Partnerské organizace
Další záchranné služby
Odborné stránky
Zdravotnická záchranná služba
Moravskoslezského kraje
Výškovická 2995/40
70030 Zábřeh, Ostrava

Telefon: 950 730 401
Email: zzsmsk@zzsmsk.cz